Po dlouhém vysvětlování, těšení a trénování tkaniček nadešel dneska den Filípkova zápisu do první třídy...
... jsem ráda, že to sem píšu s odstupem, protože v den zápisu jsme byla matka dmoucí se pýchou, taková ta klasická matinka, co všude rozhlašuje, jak má doma šikovné dítko, jak tam exceloval, jak mu to šlo a jak z něj všichni byli vyjevení a nadšení...jen tu mašličku na botě pořád neumí...
No, zkrátka a dobře, přišli jsme, udělali co je třeba a Špion je prvňáček čekatel...
A já bilancuju:-)
letos je mi třicet a můj prvorozený půjde do první třídy - nějak nevím, co si o tom mám myslet:-)
Doma před zápisem:
Poprvé u tabule:
Přijat:
Na té fotce to možná není tak znát, ale v této chvíli, kdy mu paní učitelka řekla, že jej chtějí a že se na něj budou moc těšit, zářil jako sluníčko...ovšem večer už bylo zase vše ve starých kolejích a hlásil, že by do té školy nejraději šel až příští rok...jako by věděl...:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat