
čtvrtek 25. prosince 2008
8. 10. 2008
Jula, jednou je k sežrání, podruhé bych ji nejraději zakroutila krkem. Obzvláště její záchvaty vzteku, to je taková prima hra nervů... uf nezbývá mi nic, než z hluboka dýchat a vydržet, Fildu to taky přešlo, tak snad bude v tomto po něm.

Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat