sobota 29. listopadu 2008

1. 9. 2008 Jdeme do školky

Dneska je Julinky velikánský den, protože jde poprvé do školky. Tolik se těšila, tolikrát vzdorovala a chtěla tam být, kdžy jsme chodili pro Filípka...a teď se jí sen splní, snad aspoň trošku splní její velikánské očekávání.
Vzala jsem si volno, protože jsem prostě nemohal u toho nebýt...
Jen co jsme vyšli z domu, Juli zaperlila:
Chtěla jsme podpořit její vzrůstající nadšení a atak říkám:
"No jo, ty si vlastně dneska budeš muset najít svoji vlastní značku"
a Jůla se bezprostředně rozběhla k opodál stojící dopravní "stopce" a volala: "Už ji mám, to bude moje značka!!!"

Smíchy jsme šla do kolen, i Filípek okamžitě pochopil, že jsme měla na mysli značku na šatničce ve školce:-)

Každopádně první den ve školce Juli naprosto nadchnul, tak snad tomu tak bude i nadále... uf, kéž by!

Odhodlaná...


"Mališ a veliš"

31. 8. 2008

Uáááááá, po svatební veselici vstávají naše juchající děti velmi časně, celou budovu svatebních vyspávačů opuštíme co nejtišším způsobem a jdeme rovnou ven, na průlezky a taky zkontrolovat, jestli jsou i dneska na pastvě koza, ovečka a pštros.
Všechno je v nejlepším pořádku, děti poskakují na průlezkách a já pokud možno relaxuji na lavičce.
Časem se přidávají další svatebčani, kteří mají malé děti, později i ti ostatní...
... neradi se loučíme, ale když už jsme takový kus od domova, slíbili jsme dětem ZOO ve Zlíně, tak se vydáváme udaným směrem.
Trochu jsme si pobloudili ve Zlíně, pak si vystáli několikakilometrovou frontu na parkování a další několikasetmetrovou frontu na vstupenky.
Pak se už celý den odvíjel ve znamení front a šťouchanic, ale i tak to bylo prima... ovšem být tam tak o 90 procent méně návštěvníků bylo by to vůbec nejlepší...předpokládám, že ostatní si říkali totéž...

Pár připomínajících fotek:

Pštros ještě ze svatebního areálu "na Královci"


ZOO, znuděný lachtan:


ZOO, slonice:



ZOO, opičí skok:



a ještě dvě z jakéhosi folklorního festivalu probíhajícího v ZOO:


30. 8. 2008 - D+O+M svatba

Znáte ten pocit, kdy si s určitostí myslíte, že se něco stoprocentně stane a nebo nestane a ono to je nakonec úplně přesně naopak??
Tak přesně ten pocit já měla a přesně dneska vyvrcholil v tom nejkrásnějším opaku:-)

Nebudeme tajnůstkařit, prostě Dib, Ondrejko a Matesek se dneska "oficiálně stali rodinou"(konec citace).
Ne že bych nevěřila v pevnost jejich svazku, ne že bych jim to nepřála, ale představa Dendy jako nevěsty v bílých šatech, s kyticí a vyfiknutým ženichem po boku, všech těch oficialit, obřadu, heh...
... prostě tato představa by mi ještě tak před půl rokem připadala více než fantasmagorická... Ale stalo se, šli do toho s odhodláním sobě vlastním:-)a mě a celé naší rodince bylo ctí a národním svátkem, že chtěli, abychom u toho mohli být s nimi:-) a my tam byli, jedli, pili, hodovali, přáli jim štěstí a vše to, co se přát má a ještě něco navíc, protože oni tři ve spolek si to doopravdovsky zaslouží:-)

Jenže já sem asi už zdegenerovaná tím množstvím svateb, na kterých sem byla jen jako nezávislý pozororvatel a fotič, prostě, chtěla sem se královsky bavit a místo toho sem byla zase ten pozorující, fotící...a je mi líto, že nemám aspoň ticíc krásných společných fotek, ale prostě sehnat je dohromady byl úkol nadlidský, takže aspoň něco...
... ale stejně mě to moc mrzí, že jsem slíbila, že ty fotky udělám a měly by být a nejsou:-/


a vůbec, za sebe jsem hrozně ráda, že jsem mohla poznat jejich úžasný klobúcký klan, prostě, že nás tam chtěli a měli.
Díky vám lidičky, bylo to prima, někdy to zopákneme, což??:-)

Novomanželé:



Matesek, kterému v nanukové fázi bylo absolutně jedno, jak moc důležité věci se kolem něj dějí:-)



Neodpustím si naše zcivilizované děti, tento živočišný druh v poměrně čistém oblečení vídáme málokdy...tak proto:-)

29. 8. 2008


A koníci podruhé, jedna z mála, kde jsou všichni i když Eliše je jen kousek:-(



A jedna, co mě zaujalo, když zapadalo sluníčkou za zapršeným oknem

28. 8. 2008


Zase kousek práce:
... takový obrázek se často nevidí, holky, koňařky, jmenovitě Pája a Terka na našich hipoterapeutických konících na zahradě, prostě takový relax před terapií...


a jedeme dále, dneska odpo jsme byly domluvemné s holkama ze střední na pokec na hospodské zahrádce, tak aspoň ta naš zlatíčka v (pro ně) typických situacích

Janina Terka:

a její toužící bráška Jeníček:

drobounká Denisa s obříčkem Matyáškem:

Market a její Kryštůfek:


Kubík a Eliška druhé Jany:-)

27. 8. 2008

Dnes je den velkého boje:-)
Dneska se totiž bude dobývat hrad u řeky, dlouho jsme se chystali, malovali, barvili, vymýšleli a je to tu...
... pár soutěží, nějaká ta kulisa a nakonec útok molitanovýma houbičkama namočenýma v barvě...jakou radost tím uděláme "našim uživatelům" jsme dopředu ani netušili, byla to paráda...


Připraveno pro rytířská klání:



Zuza a Háně bojující, názorně předvádějící... ještě lepší jsou fotky dětí, moc, moc mockrát lepší, leč zveřejnit je nesmím:-(


Nejchrabřejší z rytířů:
Po zbytek dopoledne se jen procházel po břehu, vlajku nedal z ruky, do dalších her se nezapojil, užíval si své vítězství...
Věřím a doufám v to, že to pro něj byl opravdu VELIKÝ a na dlouho nezapomenutelný DEN...

26. 8. 2008

Háně, další z kolegyň, znám ji chvilku, ale myslím si o ní to nejlepší je mladá, perspektivní, veselá a vzdělaná a hlavně, dle mého názoru je opravdu moc krásná!!!



No, možná si fandím, ale třeba Háně není kolegyně, třeba je to kamarádka:-)

25. 8. 2008

Pondělí...
... poklus na bus, poklus na trolejbus, poklus do kopce, do práce...
... a za touto velice romanticky vyhlížející idylickou zatáčkou...

... Domov Čtyřlístek, zařízení pro osoby s postižením...

24. 8. 2008

A je tu zase neděle, proč se pracovní dny tolik táhnou a víkend uteče jako mžik:-(???
No nic, zítra zase na novo...



... a na fotce je prostě Julinka

čtvrtek 20. listopadu 2008

23. 8. 2008





Den s pavouky, asi...
prostě se to dneska ráno nějak sešlo:-)

Ten co bydlí venku je trochu invalidní, schválně, zkuste se dopočítat, kolik má nožek...Vtipné je, že nebýt fotek, ani bych si toho nevšimla:-)

A ten druhý, to je náš domácí, bydlí s námi v obýváku, pavučinu mu nevymetám, moji chlapi mu pinzetou servírují vlastnoručně ulovené mouchy... máme ho prý ze studijních důvodů:-) zajímavé, obzvláš´t, dkyž Vavoch se ho štítí:-)


22. 8. 2008



Nebýt Pavlínky, chodila bych jako čaramůra... je zatím asi jediná, kdo mě dokáže ostříhat tak, že z mých dvaceti vlasů ve třech řadách udělá jakž takž koukatelný účes...
... a když už je u nás, vezme to celoplošně, od babičky, po Kulinku:-)

21. 8. 2008


Z práce...
... že by konečně nějaké kladné a hmatatelné výsledky???
No, každopádně radost ze zvonkohry byla obrovská:-)

20. 8. 2008

Začíná se mi vracet jakás takás rovnováha, to se asi pozná tak, že jsem dneska ráno po cestě na bus vytáhla foťák:-)
A mohl za to tento rébus:
svítí nebo nesvítí???


A když už, tak už ...
pár ranních, orosených, aby bylo jasné, že nekecám:-)




PS:ta lampa samozřejmě nesvítí, je to odraz sluníčka, ale to jste určitě poznali...

19. 8. 2008

Dopřeju jim to...
... celé dny si hraju, kreslím, maluju, vozím děti na koni... cizí děti...
... přijdu domů a jsme vyfluslá:-(

Když se mě včera Julka zeptala co vlastně dělám v práci a já jí pro lepší názornost vyjmenovala vše, na co jsem si v té chvíli vzpoměla, bylo mi až stydno.
Za to, že na to abych to samé a mnohem víc dělala se svými vlastními dětmi mi nezbývá sil... snad se to časem zlepší, poddá, upraví...snbad si zvykneme, všichni...

... proto ta keramická hlína... tolik se jim to líbilo, tak moc to chtěli mít krásné...zlatíčka:-)

18. 8. 2008


Opět v práci, opět tedy fotka z práce...
... zvláštní kolik je, v některých případech, potřeba rukou na zabarvení kousku gázy...
... tady jsou zúčastněny tři páry rukou.
A až se zamatlá úplně všechno včetně zástěry, stolu, země, vozíku, terapeutek...pak to bude hotové:-)

17. 8. 2008


Po cestě z návštěvy u ségry jsem našla na chodníku kus od našeho domu tento nápis...
... pro mě je záhadný, protože v okruhu 5 km nevím o žádné další Julince...

16. 8. 2008


První víkend...nepracovní, opravdový, překrásný...
jsem tak blažená z toho, že nemusím do práce, že ani nelovím fotky, jen tak dělám běžné domácí věci a hrozně moc si to užívám...že je prostě můžu dělat... asi to zní jako kravina, ale je to tak.
Takže se mi taky hrozně moc líbí, jak Špionovi chutnal nanukáč:-)
A zase se neubráním tomu,a bych si nepomyslela, jak krásný, zdravý a úžasný je to kluk(nebo už chlap?)

15. 8. 2008

Dneska jsme měli v práci poradu, proto myslím, že je akorát tak na čase představit naši šéfku...
...Kateřina...
... je skvělá, vstřícná,vtipná a fakt chytrá a co se týká profese, je asi "nejnabušenější" co znám
... a jak je vidno, vůbec s ničím ani nikým se nepáře:-)

14. 8. 2008


Ten se má... poslední dobou mám taky velice silný pocit, že bych nutně potřebovala mít " v zadku vrtuli":-))

13. 8. 2008

Moje práce... nějak si nemůžu na ten pohled zvyknout... a pak, když přijdu domů, nemůžu se pro změnu vynadívat na naše zdravé, i když poněkud šílené děti...

Mám hodně fotek z práce, ale zveřejnit je nelze... málokterý z uživatelů by byl schopen dát souhlas, pochopit...
... málokterý ze zákoných zástupců by byl ochoten zveřejnit své dítě takové, jaké opravdu je...
... tak aspoň...
... tlapka a tlapička


... fotka s moc smutným příběhem , tlapky kočičí jsou našeho kotěte, co se nastěhovalo do stáje.
Tlapka lidská je tlapka devítileté Denisky:-(není schopna téměř žádného pohybu, jen leží, hledí, nemá polykací reflex...
... ta kočičička, jakoby jí chtěla dnešek udělat hezčí...lehla si k ní na deku a vrněla, mazlila se, lísala... a Deniska nic, jako vždy:-(