Fuj, dnešní den mě stál asi tak rok života, takové nervy už jsem dlouho neměla:-(
Žaludek na vodě, v hlavě milion myšlenek na to, že je to všechno pryč, že je to nespravedlivé, že tam prostě nechci...
... stisknout kliku mě stálo hrozně moc sil...
... a když mi v autobuse přišla SMS od tety, že mi přeje, aby na mě byli v práci hodní, tekly mi slzy jak hrachy...
ach jo...prostě začíná úplně nová životní etapa, dalších 40 let budu chodit do zaměstnání...prima vyhlídky...
2 komentáře:
tato fotečka nemá chybu uchvatné
to je hnus, co? Já na Tebe taky myslela, jen si nemysli :-), soucítím, a počkej za chvíli to takhle budu řešit zase já...
Okomentovat