Dvakrát v roce nám městský úřad přistaví na určená místa kontejnery a umožní tak občanům zbavit se nepotřebností. A stalo se již tradicí, že vždycky na jaře, když jsou kontejnery na svých místech, vezmou mí rodiče dva dvoukoláky a jedou s prázdnými nahoru do kopce a s hodně plnými dolů:-(( a sbírají po příkopách co se lidem přes zimu
podařilo kolem cesty naházet. Není toho málo a nen íto práce nijak zábavná ani "voňavá", ale i přesto ji udělají, i když ví, že za pár týdnů to bude zase stejné...
Letos jsme šli s nimi i já s dětma, ač to nevypadalo, bylo pěkně mrazivo a i přes pracovní rukavice hodně zalézalo za nehty, tak jsme vydrželi jen asi hodinku. Pomohli jsme tedy s Juli vzít jeden plný vozík a jelz zpět. Julinka po cestě kolemjdoucím vysvětlovala, že lidi jsou prasata a častovala případné rozhazovače nepořádku i horšími slůvky, kteá jsme jí pro tentokrát odpustila:-)
Překvapilo mě, kolik lidí se s námi dalo da řeči, říkalo nám, jak je to od nás hezké, že děláme to co děláme a jedním dechem se ptalo, kolik za to dostaneme peněz:-(
Zvláštní, nepředstavitelné asi... že existují lidé, co jsou ochotni toto udělat zdarma, že?
Poetický západ na cestě za nepoetickým bordelem:
